Neplaťte víc, než musíte

Připomínky KDP ČR k návrhu zákonného opatření

27.09.2013 17:33

Připomínky Komory daňových poradců ČR k návrhu zákonného opatření
Obecně
1) Dopředu bychom chtěli zdůraznit, že, i v souladu s tiskovým prohlášením KPD ČR, nepovažujeme za vhodné řešit problematiku daňových dopadů rekodifikace soukromého práva prostřednictvím zákonného opatření. Jsme toho názoru, že takto zásadní věc by měla projít odbornou debatou a standartním legislativním procesem. Zvolené řešení může přinést množství výkladových problémů, které nelze v takto krátkém časovém úseku předem odhadnout. Mimo to je nutné zohlednit, že nově vzniklá Poslanecká sněmovna nemusí zákonné opatření schválit. Je také nutné vzít v úvahu ústavněprávní rizika, na která v obecné rovině upozorňujeme dále pod bodem 2.
2) V souladu s tím, co je uvedeno v bodě 1, upozorňujeme na možná ústavněprávní rizika související s otázkou možnosti řešit dané změny prostřednictvím zákonného opatření. Toto riziko přináší právní nejistotu pro občany, podnikatele, ale i správce daně ohledně platnosti tohoto zákonného opatření. KDP ČR nemá v daném oboru potřebnou kvalifikaci, nicméně považujeme za nutné vyjádřit naše přesvědčení, že tuto otázku by měli posoudit právníci specializující se na ústavní právo a domníváme se, že toto posouzení by mělo být součástí důvodové zprávy.
3) I nadále trváme obecně na veškerých našich připomínkách, které jsme uplatnili k původnímu návrhu (sněmovní tisk č. 1003 a 1004) a které nebyly akceptovány. Na druhé straně, jak jsme již uvedli i v našem tiskovém prohlášení, jsme si vědomi, že zásadní přepracování předložených návrhů v řádu dnů, bez jakéhokoliv připomínkového řízení, nemůže přinést kvalitnější právní normu a nemůže vést k lepšímu výsledku, než je současný stav. Proto dále uplatňujeme pouze konkrétní připomínky ke změnám oproti návrhu schválenému Poslaneckou sněmovnou a odmítnutému Senátem.
4) Chtěli bychom také na tomto místě ocenit, že MF nám umožnilo se k předmětnému zákonnému opatření vyjádřit. Jsme si vědomi, že naše výše uvedená kritika míří v mnohém především na politickou reprezentaci, která zapříčinila současný stav, nicméně považovali jsme za důležité tyto skutečnosti uvést, neboť se obáváme, že celkovým výsledkem mohou být nepříznivé dopady jak na poplatníky, tak na správce daně.
Konkrétně
1) K bodu 150 (§ 10 odst. 5)
Doporučujeme upravit důvodovou zprávu tak, aby reflektovala navrhovanou změnu, tj. že v případě koupě a směny je poplatníkem daně z nabytí nemovité věci obecně převodce.
2) K navrhovanému způsobu zdaňování fondů
2.1) Obecně bychom opětovně chtěli upozornit na rizika a nejednoznačnou aplikaci v praxi navrženého řešení např. i v návaznosti na judikaturu SD EU nebo uplatňování smluv o zamezení dvojího zdanění s tím, že v této věci odkazujeme na naše připomínky.
2.2) V navržené úpravě chybí přechodné ustanovení, které by řešilo otázku zdanění, kdy fond byl zdaněn dle současného režimu (5 %) a k výplatě podílu na zisku z takovéhoto fondu bude docházet po 31.12.2013. Domníváme se, že v takovém případě by nemělo docházet ke kombinaci nového zdanění podílu na zisku při současném předchozím zdanění 5 %. Takový postup by mohl mít charakter nepřípustné retroaktivity.
3) Zdaňování podílů na zisku
3.1) Nová pravidla pro výplatu podílu na zisku dle nové soukromoprávní úpravy
V obecné rovině upozorňujeme, že v oblasti výplat podílů na zisku dochází k mnoha zásadním změnám a dle našeho názoru není možné pouze převzít současnou úpravu zdanění. Naopak by bylo potřebné se nad těmito souvisejícími otázkami
hlouběji a komplexně zamyslet, rozhodnout o systémovém řešení a teprve na základě něj nachystat příslušná změnová opatření. Tato oblast ukazuje, jak nešťastné je řešit takto zásadní věc formou zákonného opatření. Z hlediska možných otázek, které nová soukromoprávní úprava přináší, upozorňujeme např. na tyto:
a) V souladu s úpravou v NOZ může být minimálně sporné, zda veškerou výplatu z fondů, které byly vytvořeny ze zisku, je možné zahrnout pod pojem podíl na zisku. V případě výplaty z fondů, které byly vytvořeny ze zisku, pak může být sporné, jakým způsobem bude tato výplata zdaňována.
b) V souladu s § 40 ZOK bude nově možné vyplácet také zálohu na podíl na zisku. V této souvislosti pak může vzniknout otázka daňových aspektů zdaňování předmětné zálohy a případného doplatku v situacích, kdy bude docházet ke změnám v osobách společníků, resp. ke změnám ve výši zálohy a výši konečného zisku. V tuto chvíli z hlediska času nelze veškeré možné konsekvence a správná řešení dopředu odhadnout, nicméně považujeme za nutné na tento problém upozornit.
c) Otázkou je, jaké budou daňové konsekvence výplaty podílu na zisku jiným osobám než jsou společníci a zaměstnanci, což NOZ také umožňuje.
3.2) V rámci navrhované úpravy dochází mimo jiné v čl. 31 bodu 11 k posunutí účinnosti ustanovení § 19 odst. 11 ZDP ze zákona č. 458/2011 Sb.. Z důvodové zprávy vyplývá, že cílem předmětného ustanovení je promítnout nově navržený způsob zdaňování fondů. To ale neodpovídá textu daného ustanovení, které se má obecně vztahovat na veškeré dceřiné a mateřské společnosti. To by mohlo v praxi způsobit výrazné výkladové problémy např. u společností, které čerpají investiční pobídku nebo společnosti, které uplatňují různé odčitatelné položky od základu daně jako je daňová ztráta či reinvestiční odpočet nebo odpočet na výzkum a vývoj. Ještě větší komplikace by uvedené ustanovení způsobilo ve vztahu k zahraničním osobám, u nichž může být obtížné např. testovat splnění podmínky uvedené v písm. b) daného ustanovení. Z předmětného písm. b) navíc není zřejmé, zda dopadá pouze na situace, kdy poplatník jako entita si může zvolit režim osvobození od daně, nebo se může uplatnit i v případech, kdy poplatník díky zmíněným úlevám „vynuluje“ celou svou daňovou povinnost nebo dokonce když pouze svou daňovou povinnost sníží.
Návrh řešení:
V souladu s výše uvedeným navrhujeme uvedené ustanovení upravit tak, aby nepůsobilo výkladové problémy minimálně v tom smyslu, že nebude dopadat na „běžné“ mateřské a dceřinné společnosti, to je omezit jeho aplikaci pouze ve vztahu k fondům.
Připomínky zpracoval Ing. Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR, vedoucí Sekce daň z příjmů právnických osob na základě připomínek ze sekcí Odborného kolegia a po projednání na Sekci daň z příjmů právnických osob.
Ing. Martin Tuček
prezident KDP ČR

Vyhledávání

Kontakt

Zacheus s.r.o. Komenského 1328
Šestajovice
250 92
tel: 603 895 747, 734 600 334